AUTORKA & BLOG

PF

30. prosince 2012 v 12:59 | Amálie
Už brzy se před námi otevře brána do nového roku plného tajemství, proto bych všem kolemjdoucím, kteří se zde alespoň na chvíli zastavili, chtěla popřát krásný nový rok plný příjemných překvapení a okamžiků, hodně zdraví, kterého si mnohdy ani nevážíme, plno duševní vyrovnanosti, štěstí a harmonické rodinné, partnerské a přátelské vztahy.

Jsem ráda a hlavně doufám, že se mi po malém úsilí podařilo se vyhnout klasickému tradičnímu přání. Když se ohlédnu za sebe, zjišťuji, že mi tento rok přece jen něco přinesl. Někdy uprostřed března jsem si založila tento blog, díky kterému jsem se posunula o krůček výše na úrovni psaní. Tento měsíc mi taky nečekaně přinesl lásku po několika měsících přátelství. O nepříjemnostech se zmiňovat raději nebudu, myslím, že všude kolem nás je jich nad hlavu. Snad jen mohu prozradit, že nepříjemných dnů, jež bych zahodila do odpadkového koše, bylo asi více, ale pár dní nazpátek jsem objevila v jedné knížce hezkou větu: "Neexistují prohry, ale poučení." Berme ji tedy se stoprocentní vážností.


Přeje Amál

Co vás možna bude zajímat o mně či o blogu

17. března 2012 v 16:03 | Amálie
Milí návštěvníci, blogeři či kdokoli jiný,
ráda bych vám tímto článkem trochu přiblížila, kdo jsem a proč jsem se rozhodla založit si blog. Osobně se považuji za zkušenou blogerku, z čeho vyplývá, že tento blog není můj první. Svůj první osobní blog jsem si založila ještě jako studentka jedné nejmenované střední školy, ale jak už to pravděpodobně ve většině případů blogerů mého tehdejšího věku bývá, blog zanikl, protože se nenaplnila moje naivní očekávání. Poté jsem si znova ještě několikrát založila blog. Až na pár výjimek jsou všechny již neexistující. Jejich zánik si vysvětluji počátečními nezkušenostmi se zacházením s blogem a se psaním článků, dlouhodobě nevyřešenými osobnímy problémy a posledním hřebíkem do hrobu bylo, když se o mém blogu dozvěděl někdo z mého okolí - právě na tomto faktu ztroskotal i můj poslední blog. Holt já si do jádra jen tak někým nahlížet nenechám. Obzvláště lidmi, kteří mě znají ve skutečnosti.


Proč mám blog?
Mám potřebu sdílet s někým to, co si myslím, kdo jsem, co dělám, co mě baví, a přitom nechci, aby to byl někdo, kdo mě zná osobně. I když se u článku neobjeví žádný komentář, přesto mám pocit, že si ho někdo přečetl či jednou přečte.

Zaměření blogu
Zatím jen na mé zájmy. Sama jsem zvědavá, jak se to tady bude dál vyvíjet.


Kdo si prohlédl můj profil, nemohl si nevšimnout, že je téměř nevyplněný, což byl záměr. Na některé vybrané otázky ať už profilu nebo co si myslím já, že by vás mohlo zajímat, se teď pokusím zodpovědět.

Původ jména, které používám na blogu
Podle mě se jedná o staročeské jméno, které se dnes moc často neužívá. Zkrátka se mi líbí. A když už jsme u něj, vytáhnu ze šuplíku ještě jednu hodně starou vzpomínku, kdy jsem jako středoškolačka stála u okéna v jídelně a paní kuchařka mi řekla, že mám vlasy jako víla Amálka. Koho by to nepotěšilo :D

Věk
Vzhledem k tomu, že jsem se narodila ještě za dob existence ČSR, je ze mě nyní cetka. Tedy můj věk má příponu cet

Zájmy
Řekla bych, že mé zájmy jsou vcelku různorodé. Mám ráda: psaní poezie i prózy, čtení, setkávání s přáteli, fotografování, filozofování, péče o lidi, móda, líčení - make-up, tvorba blogového designu, poslech hudby, procházky do přírody a když se mi chce, tak i ráda kreslím, i když výsledné dílo nemá s uměním nic společného.

Oblíbená kniha
Zatím jsem ji nenašla. Když přijde ta správná nálada, ráda si přečtu něco z beletrie či poezii.

Oblíbený film
Nejsem filmový maniak, tudíž ani znalec. Víc sleduju dokumenty a různé pořady. Z filmů mě teď napadá Mr. Bean, toho nikdy neodmítnu. Určitě by se našly i nějaké další.

Povaha
Introvert - občas s expresí extroverta, pokud je to nutné a taky tak trochu skrytý cholerik, což by do mě asi nikdo, kdo mě zná, neřekl. Převážně jsem jako klidná voda, kterou málo co vytočí k nepříčetnosti. Ale zázraky se opravdu dějí, tomu vskutku věřte!
 
 

Reklama