Zasněžené miniatury

25. prosince 2012 v 10:33 | Amálie |  ŘÍKEJME TOMU POEZIE
Přináším tři snad ještě čerstvé miniaturky, ovšem právě vytažené z pece nejsou, dopékala jsem je už včera. Snažila jsem se do nich vložit něco z aktuálního ročního období, tedy zimy. Zbytek je něco jako tok myšlenek, které mě právě napadly. Pochopitelně jsem se je snažila dát do logické souvislosti. Tentokrát ani jedna nemá název. A dokonce mám i pocit, že v sobě mají i něco málo z mé osoby.

Mám stříbro ve vlasech,
a přec nejsem ani o chlup bohatší,
a nemám ani stříbrný dech,
jen vrásčité stopy za sebou
a rudou stuhu na rtech.

Pod nebem vločky tacují waltz,
tak jako jiskřičky dětských očí kdys,
sundal jsem brýle a snění se oddával,
díval se do dálek dál a dál
a v těch plamíncích sám sebe poznával.

Plameny ohně už bičují krby,
bičují ostré hrany mrazu,
co schovává se za útroby
zasněžených cihel.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama