Trojice miniaturních básní

31. srpna 2012 v 20:29 | Amálie |  ŘÍKEJME TOMU POEZIE
Dokonce jsou čerstvě napsané "na koleni". To mi to ale trvalo, než jsem zase napsala pár pseudouměleckých veršů. Dnes jsem s nimi jako málokdy spokojená a ani nevím, čím to je. Možna tím, že čím déle píšu, tím více se to podepíše na mých básních.


Anděl strážný
I já mám svého anděla,
a nikdo nevidí ho,
v kabátku s křídly doběla
a na něm hvězdy z sněhu.
Nosím jej v kapse schovaného,
aby mu nenastydla duše.


Setkání s rumem
Zalévám kvítí rumem
a též mladé jabloně
s krajkovým lemem,
co ztrácí se s mnou
v omamné cloně.
Však zakrátko budem zas
jak vojáci stát na nohou.


Večeře
K večeři si dám krajíc luny,
aby si smrt nemyslila,
že už zhasl jsem světlo
v dlaních mé lucerny.
Jak jinak bych se bránil,
kdyby hladová byla?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama