Pod svůdnými křídly noci

29. července 2012 v 19:16 | Amálie |  ŘÍKEJME TOMU POEZIE
Ani básníci nemají vždy svůj den. Já jsem pouze básník v uvozovkách, přesto bych tento počin nazvala jako oddechový (tak by se ostatně dalo nazvat každé mé básnické "dílo"), protože tento pocit z něj mám celou dobu, co jsem jej psala. Zkrátka mi v něm něco chybí.

Co se týká inspirace, přišla zvolna. Asi něco jako asociace k slovu noc.


Den už přikryl se hvězdnou peřinou
ospalým střechám nad hlavou,
nejdřív podívá se do spících ulic
pak tiše po špičkách běží do nočních vinic.

Tam stálým je návštěvníkem,
hrdlo si prolévá temně rudým mokem,
avšak nikdy toho nemá dost,
to přece není jen tak ledajaký host!

( A tak z vás vytéká nevinnost. )

Líto je mi vás půvabných labutí,
raděj bych vás viděl tančit na rybníce,
než být tak blízko hadího uštknutí,
než jed navždy pošpiní vaše líce.

( A tak někdy rodí se poběhlice. )
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama