Miniatury III

17. března 2012 v 16:17 | Amálie |  ŘÍKEJME TOMU POEZIE
I. Spontánní nic moc nápad

Den ještě mladý je
a jen pár kroků zbývá mu do skonu,
skláním se, pane, máte mou poklonu,
že přišel jste, když zakrátko hlína tělo vám přikryje.


II. Jako dítě jsem si ráda hrávala s hračkami, dnes už si hraju jinak...

Jak rád s verši si hraji,
jako když býval jsem malé dítě,
inkoustem pletu lyrické sítě
sám uvězněn ve své stáji.


III. Samota. Často mi dělá společnost, snad ještě chudinka nemá promrzlé kosti jako já. Jako jedné z mála mi její přítomnost nevadí.

Povídám si tu s němou přítelkyní,
jenž jak vrba naslouchá mým monologům
připoutaná ke ztrouchnivělým krovům
v mé chladné zimní jeskyni.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama