Miniatury I

17. března 2012 v 16:15 | Amálie |  ŘÍKEJME TOMU POEZIE
První vznikla nějak znenadání. Prostě mě napadl verš a pak už to šlo samo.

Svět točí se kolem otázek.
A je jen na tobě, abys vybral si tu svou.
Že neznáš na ni odpověď?!
Neboj, tvé kroky k ní tě zavedou.


Druhá je o mé závislosti na kávě...

Nebýt tebe, není ráno,
bych probuzen byl,
má tekutá černá vráno,
od svítání do soumraku
bych litry tebe pil.


A třetí je o mé tajné touze.

Přál bych si být člověk moudrý
jak sova, již potkávám za soumraku,
tak soudruhu, prosím pomozte,
učení mně přineste,
stanu se vaším věrným žákem,
to slibuji vám na mou čest,
že ze všech svých sil zatnu pěst,
jen nenechte býti mne hlupákem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama